Péče řádného hospodáře při rozdělení zisku

Péče řádného hospodáře při rozdělení zisku

Rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným nevypadá na první pohled složitě. Společnost vydělala, společníci chtějí peníze a jednatel má zajistit výplatu. Jenže právě tady se může velmi konkrétně ukázat, zda jednatel postupuje s péčí řádného hospodáře.

Péče řádného hospodáře není jen pravidlo pro krizové situace. Nejde pouze o okamžik, kdy je firma v úpadku, ve sporu nebo před zásadní transakcí. Týká se i běžného chodu společnosti, pod který řadíme schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku, výplaty podílu na zisku, záloh nebo rozhodování jediného společníka.

Člen voleného orgánu musí podle § 159 občanského zákoníku (OZ) vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. U jednatele s.r.o. to znamená, že nemá jen administrativně provést vůli společníků. Musí se ujistit, že rozhodnutí, které má společnost realizovat, je v souladu se zákonem, společenskou smlouvou a reálnou finanční situací společnosti.

U rozdělení zisku je důležité odlišit dvě fáze. O rozdělení zisku rozhoduje nejvyšší orgán společnosti, u s.r.o. zpravidla valná hromada nebo jediný společník. O samotné výplatě ale rozhoduje jednatel. To je prakticky zásadní rozdíl. Ani platné rozhodnutí společníků automaticky neznamená, že jednatel může peníze bez další kontroly vyplatit.

Zákon o obchodních korporacích nastavuje pro rozdělení zisku několik limitů. Společnost musí vycházet z účetní závěrky, musí posoudit, jaká částka je skutečně rozdělitelná, a nesmí porušit pravidla chránící vlastní kapitál společnosti (ZOK, § 34 a § 40). Pokud by výplata zisku ohrozila zákonem chráněné zdroje společnosti, jednatel by neměl výplatu provést.

Prakticky to znamená, že nestačí úvaha společníka ve smyslu: firma je v plusu, vyplaťme si zisk. Jednatel by měl mít k dispozici schválenou účetní závěrku, návrh na rozdělení výsledku hospodaření, rozhodnutí valné hromady nebo jediného společníka a alespoň základní posouzení, že výplatou nebude porušen zákon ani ohrožena schopnost společnosti plnit své závazky.

Zákon výslovně pracuje s tím, že pokud členové statutárního orgánu souhlasí s výplatou v rozporu se zákonem, má se za to, že nejednali s péčí řádného hospodáře. To neznamená automaticky konečný závěr o odpovědnosti ve všech případech. Znamená to ale výrazné procesní riziko. Pokud se věc později dostane do sporu, insolvence nebo konfliktu mezi společníky, bude se zpětně řešit, co jednatel věděl, z čeho vycházel a proč považoval výplatu za bezpečnou.

Samostatnou kategorií jsou zálohy na podíl na zisku. Ty mohou být pro společnost praktické, pokud má stabilní hospodaření a společníci nechtějí čekat až na konečné schválení účetní závěrky. Nejde ale o volnou výplatu podle aktuálního stavu bankovního účtu. Záloha se může vyplatit jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplývá, že společnost má dostatek prostředků k rozdělení (§ 35 ZOK).

U záloh je navíc třeba počítat s tím, že se mohou vracet. Pokud se později ukáže, že podle řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebyl vytvořen dostatečný zisk k rozdělení, musí být záloha vrácena. Jednatel by proto měl už před výplatou přemýšlet nejen nad tím, zda je záloha formálně možná, ale i nad tím, zda bude případné vrácení reálně vymahatelné.

Rizikové jsou zejména situace, kdy má společnost kolísavé výsledky, vyšší závazky, významné pohledávky po splatnosti, probíhající spory, závazky vůči státu nebo napjaté cash flow. V takovém případě může být výplata zisku nebo zálohy formálně lákavá, ale z pohledu péče řádného hospodáře velmi obtížně obhajitelná.

U jednočlenné společnosti se na tato pravidla často zapomíná. Pokud je společník zároveň jednatelem, může mít pocit, že si rozhoduje sám o svých penězích. Jenže společnost je samostatná právnická osoba. I jediný společník musí přijímat rozhodnutí v působnosti valné hromady a jednatel musí oddělit svou roli vlastníka od role statutárního orgánu. Právě u jednočlenných s.r.o. proto doporučuji mít rozhodnutí o schválení účetní závěrky a rozdělení zisku písemně, stručně a srozumitelně.

Rozumná dokumentace nemusí být složitá. U běžné společnosti obvykle stačí, aby bylo ze složky k danému účetnímu období patrné, jaká účetní závěrka byla schválena, jaký byl návrh na naložení se ziskem, kdo a kdy rozhodl o jeho rozdělení, jak jednatel posoudil možnost výplaty a kdy byla výplata provedena. Pokud jde o významnější částky nebo složitější finanční situaci, je vhodné připojit i krátké vyjádření účetní nebo daňové poradkyně.

Ještě větší význam má dokumentace tam, kde se rozhoduje v období finančních potíží. Pokud má firma opožděné platby, závazky po splatnosti nebo hrozí úpadek, měl by jednatel postupovat výrazně opatrněji. V takové fázi už nejde jen o vztah mezi společností a společníky. Ve hře mohou být i věřitelé a otázka, zda jednatel nepřispěl k prohloubení problémů společnosti.

Konzervativní varianta je nastavit pevný každoroční postup: účetní závěrka, kontrola rozdělitelných zdrojů, rozhodnutí valné hromady nebo jediného společníka, samostatné posouzení jednatele k výplatě a založení dokumentů do interní složky společnosti. Nevýhodou je o něco více administrativy. Výhodou je velmi dobrá obhajitelnost postupu, pokud se někdo později začne ptát.

Pragmatická varianta je jednoduchý checklist pro každoroční uzávěrku. Jednatel si v něm potvrdí, že má účetní závěrku, že ví, kolik lze rozdělit, že rozhodl příslušný orgán, že výplata neohrozí společnost a že jsou podklady uložené. Nevýhodou je, že u složitějších situací checklist nemusí stačit. Výhodou je, že i menší společnost získá praktický systém, který nezávisí jen na paměti jednatele.

Rozdělení zisku není jen účetní operace ani automatické právo společníků na peníze z firmy. Pro jednatele je to rozhodnutí, u kterého musí umět prokázat, že postupoval informovaně, pečlivě a v zájmu společnosti. Čím větší částka, složitější finanční situace nebo napjatější vztahy mezi společníky, tím důležitější je mít jasné podklady a písemnou stopu.

Smyslem tohoto textu je pomoci Vám pochopit souvislosti, pojmenovat základní rizika a lépe se zorientovat ve Vaší situaci. Tento text je obecná informace a nelze jej považovat za individuální právní radu. Konkrétní řešení vždy závisí na okolnostech případu.